Finanční správa spustila celostátní kontrolní akci, která míří na neoprávněné odpočty DPH uplatňované prostřednictvím zjednodušených daňových dokladů. V hledáčku kontrolorů uvízlo 227 daňových subjektů, u nichž celková odhadovaná riziková daň dosahuje přibližně 292 milionů korun. Celá akce odstartovala ve čtvrtek 5. listopadu a ukazuje, jak zásadně se proměňuje způsob, jakým stát vyhledává nesrovnalosti v daňových přiznáních.
Algoritmy a akademický model v praxi
Doby, kdy kontroly probíhaly namátkově, jsou pryč. Finanční správa tentokrát nasadila sofistikovaný ekonometrický model, který vznikl ve spolupráci s Centrem veřejných financí při Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento model detailně analyzuje chování plátců v části B.3 kontrolního hlášení, kam se souhrnně zapisují nároky na odpočet z nákupů do 10 000 Kč.
Systém porovnává skutečně uplatněný objem drobných nákupů s tím, co je pro daný obor, velikost firmy a ekonomický profil přirozené. Pokud se poměr výdajů na účtenky vymyká obvyklému standardu, analytici daný subjekt označí k prověření. Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová k tomu uvedla, že propojení akademického výzkumu s praxí umožňuje efektivněji chránit veřejné rozpočty a současně nezatěžovat poctivé plátce zbytečnou byrokracií.
Riziko oddílu B.3: Chybějící křížová kontrola
Zjednodušené daňové doklady představují dlouhodobé riziko právě proto, že neobsahují kompletní identifikační údaje odběratele. Stát je tak nemůže automatizovaně párovat proti dodavatelům, jako je tomu u běžných faktur v oddílech A.4 a B.2. Ředitel sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka upozornil, že právě tato snížená dohledatelnost vytváří prostor pro zneužívání – od fiktivních nákupů přes „kupování“ účtenek od třetích osob až po jejich duplicitní uplatňování v účetnictví.
Správci daně se proto u vybraných firem zaměří na to, zda deklarované zboží či služby skutečně existovaly a zda přímo souvisely s ekonomickou činností podniku. Předložení pouhého papírového dokladu už nestačí – plátci budou muset prokázat reálné uskutečnění transakce. Zástupci úřadu navíc připomněli, že vědomé uplatnění fiktivních či pozměněných dokladů dnes pravidelně končí nejen doměřením daně a penále, ale také trestním stíháním jednatelů a odpovědných osob.
Prevence začíná v interních procesech
Z pohledu firemního řízení je tato zpráva jasným signálem k auditu vlastních postupů. Drobné nákupy, hotovostní platby zaměstnanců a tankování bývají v mnoha podnicích nejhůře kontrolovanou oblastí. Obálková metoda nebo nošení svazků účtenek do účtárny na konci měsíce otevírá dveře chybám, ztrátám i neoprávněným nárokům.
Základní prevencí je digitalizace a zavedení víceúrovňového schvalování výdajů ještě předtím, než se dostanou do účetního softwaru. V moderním podniku by každý drobný výdaj měl mít jasného zadavatele, schvalovatele a zdokumentovaný účel. Právě s tím pomáhá systém eIntranet.net, kde spolehlivé vedení firemní pokladny online umožňuje okamžitou evidenci výdajových dokladů, přiřazení k zakázkám a jejich schválení nadřízeným v reálném čase. Veškeré doklady jsou tak transparentně doložitelné a dohledující orgány mají před sebou jasnou auditní stopu.
Využívání moderních analytických nástrojů ze strany státu bude v příštích letech standardem. Pro majitele a manažery firem to znamená jediné: eliminovat šedá místa v interní administrativě a nahradit neřízené papírování procesy, které obstojí i před detailním algoritmem finančního úřadu.