Konec služebního poměru: Co přinese nový zákon o státních zaměstnancích?

Českou veřejnou správu čeká významný legislativní milník, který zásadně zjednoduší a sjednotí dosavadní roztříštěnost pracovního práva. Dne 1. listopadu 2026 nabývá účinnosti zákon č. 195/2026 Sb., o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech. Hlavní podstatou této normy je faktický konec specifického režimu služebního poměru – státní zaměstnanci budou nově vykonávat svou činnost v klasickém pracovním poměru.

Ačkoliv se může zdát podzim roku 2026 vzdálený, pro personální útvary úřadů i spolupracující instituce to znamená nutnost včasné přípravy na změnu procesů, metodik a softwarových nástrojů. Změna se bezprostředně promítne také do rutinní administrativy spojené se sociálním zabezpečením.

Sjednocení pravidel a dopad na evidenci ČSSZ

Dosavadní duální systém, kdy část aparátu fungovala v režimu zákona o státní službě a část podle standardního zákoníku práce, přinášel řadu administrativních komplikací. Přechod všech úředníků do pracovního poměru odstraňuje řadu výjimek a přibližuje fungování úřadů běžné firemní praxi.

Tato proměna má přímý dopad na způsob, jakým personální oddělení komunikují s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klíčovou oblastí je postup při skončení zaměstnání a následné odhlášení z evidence zaměstnanců. Při ukončení pracovního vztahu vzniká povinnost předat ČSSZ přesné údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti pro Úřad práce ČR. U státních zaměstnanců se tento proces nově sjednotí s běžným režimem známým ze soukromého sektoru.

Jaké údaje se při odhlášení sledují?

Při skončení zaměstnání musí zaměstnavatel v oznámení uvést řadu parametrů, které přímo ovlivňují nárok a výši případné podpory v nezaměstnanosti. Mezi hlavní evidované údaje patří:

• přesný důvod skončení pracovního poměru (zda šlo o dohodu, výpověď ze strany zaměstnance, zaměstnavatele či porušení povinností),
• údaje o vyplacení odstupného, odbytného či odchodného včetně jejich zákonných násobků,
• doba trvání důchodového pojištění a započitatelná doba zaměstnání,
• výše průměrného nebo pravděpodobného čistého měsíčního výdělku.

Zatímco dosud se při odchodu státního zaměstnance postupovalo podle specifických tabulek a pravidel vázaných na služební poměr, od 1. 11. 2026 budou tyto výstupy standardizovány podle obecných pravidel sociálního pojištění.

Digitalizace personální administrativy bez chyb

Přechod na nová pravidla klade zvýšené nároky na preciznost personálních dat. V okamžiku, kdy zaměstnanec odchází, musí mít personalista k dispozici kompletní historii jeho působení: odpracované roky, průměrné výdělky, čerpání volna i veškeré vystavené zápočtové podklady. Spoléhat na ruční přepisování informací mezi papírovými spisy a tabulkami znamená riskovat chyby, které mohou zkomplikovat přiznání podpory na úřadu práce.

Právě v tomto bodě pomáhají moderní personální systémy. Pro hladký průběh rozvázání pracovního poměru je ideální využít správu nástupů a odchodů zaměstnanců, která personalistům vytvoří jasný kontrolní seznam úkolů – od vystavení potvrzení přes předání majetku až po vygenerování podkladů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Podnikoví i úřední personalisté se díky digitalizaci vyhnou stresu ze sankcí za pozdní odhlášení a získají jistotu, že všechny legislativní náležitosti nového zákona č. 195/2026 Sb. splní včas a bez zbytečné administrativní zátěže. Systém eIntranet.net umožňuje udržovat personální složky přehledné a připravené na jakékoliv legislativní úpravy s dostatečným předstihem.