Nová pravidla pro obaly: Od 12. srpna přituhuje, firmy ale tápou

Podnikatelské prostředí v Česku i celé Evropské unii stojí před další velkou legislativní výzvou. Již 12. srpna 2026 vstupuje v platnost část povinností vyplývajících z nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech, známého pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Ačkoliv se termín neúprosně blíží, aktuální data z průzkumu Hospodářské komory ČR ukazují alarmující realitu: české firmy jsou v informačním vakuu.

Informační chaos a minimální připravenost

Podle šetření mezi 384 firmami, které proběhlo na konci července, hodnotí podnikatelé množství a kvalitu dostupných informací k implementaci PPWR v průměru pouhými 2,3 body z 10. Téměř polovina respondentů dokonce udělila nejnižší možnou známku. Výsledek? Kvůli chybějícím pravidlům a metodikám je na novou éru obalového hospodářství zcela připraveno pouze 3,4 % podniků.

Nejistota není jen pocitová, má reálné ekonomické dopady. Více než 45 % firem v tuto chvíli nedokáže odhadnout, jak nařízení ovlivní jejich fungování. Problémem je především absence prováděcích a delegovaných aktů ze strany Evropské komise. Firmy sice chtějí pravidla plnit, ale často nevědí, jak přesně mají jejich nové obaly vypadat, aby za rok nemusely investovat do dalších změn.

Co se mění od 12. srpna?

I přes chybějící metodiky začne část pravidel platit. Firmy by se měly zaměřit především na tyto oblasti:

• Mapování obalů: Je nutné si přesně zmapovat používané a dodávané obaly a jejich materiálové složení.
• Dodavatelský řetězec: Firmy musí identifikovat své dodavatele a odběratele a uchovávat tyto údaje – u jednorázových obalů po dobu 5 let, u opětovně použitelných dokonce 10 let.
• Potravinářské obaly a PFAS: Od 12. srpna platí limity pro tzv. věčné chemikálie (syntetické látky odpuzující vodu a mastnotu).
• Technická dokumentace: Výrobci musí prověřit požadavky na posouzení shody a EU prohlášení o shodě.

Digitalizace jako nutnost, ne volba

Z pohledu moderního řízení firmy přináší PPWR obrovskou administrativní zátěž. Evidence materiálů, certifikátů a sledování dodavatelského řetězce se už prakticky nedá efektivně zvládnout v papírové formě nebo v nepřehledných tabulkách rozesetých po e-mailech. Aby se firmy vyhnuly chaosu, musí sáhnout po systémovém řešení.

Právě zde hraje klíčovou roli digitalizace. Například informační systém eIntranet.net umožňuje firmám centralizovat veškerou dokumentaci a metodiky na jednom místě, což je v době, kdy se pravidla mění za pochodu, naprosto zásadní. Zaměstnanci odpovědní za nákup či logistiku tak mají okamžitý přístup k nejnovějším interním směrnicím a vzorům dokumentů.

Ekonomické dopady na každého z nás

Viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza varuje, že za administrativní chaos nakonec zaplatí zákazník. Odhaduje se, že zbytečně opakované přeznačování obalů a nové byrokratické nároky budou stát evropský byznys miliardy eur. V přepočtu to znamená, že každý obyvatel Evropy zaplatí přibližně dva tisíce korun navíc, aniž by to přineslo přímý prospěch životnímu prostředí.

Místo toho, aby se firmy soustředily na inovace a skutečnou udržitelnost, musí nyní alokovat zdroje na sledování neustále se měnících stanovisek Evropské komise. V tomto kontextu je schopnost rychle distribuovat nové informace napříč firmou kritická. Využití nástrojů pro vnitrofiremní komunikaci v rámci eIntranet.net může výrazně snížit riziko chyb plynoucích z neinformovanosti týmu, což je v počátečních fázích náběhu PPWR ta nejlepší obrana proti případným sankcím.

Jak postupovat dál?

I když situace vypadá nepřehledně, doporučujeme nečekat na „poslední chvíli“. Hospodářská komora apeluje na stát, aby v první fázi uplatňoval spíše metodickou pomoc než tvrdé pokuty. Podniky by se však měly začít dotazovat svých dodavatelů na složení obalů a začít budovat digitální archiv dokumentace, který budou potřebovat prokazovat až deset let dozadu.

Nejucelenější informace lze aktuálně nalézt na stránkách EKO-KOM nebo prostřednictvím interaktivních průvodců připravených ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Jasné je jedno: éra, kdy byl obal jen „odpadem“, končí. Stává se z něj ostře sledovaná položka s rozsáhlou datovou stopou.